Západní město
Řešené území se rozkládá v mírně zvlněné krajině západních pražských předměstí. Je umístěno na tabuli kterou na severu vymezuje Rozvadovská spojka a na jihu zakončuje údolí Dalejského potoka. Nejvyšší místa území se nacházejí na západě na vrchu poblíž obce Třebonice u ulice Otavova a na východě na kopečku poblíž nákupního centra Avion u ulice Líšnická ve výšce kolem 390 m n.m. Kolmo od spojnice těchto bodů území klesá rovnoměrně jižním směrem k nejnižšímu bodu poblíž Dalejského potoka na úroveň asi 350 m n.m. Topografie terénu je mimořádně zajímavá pro budoucí výstavbu obytných čtvrtí. Umístění na západ od Prahy ve volné krajině nabízí vynikající rozptylové podmínky a vhodné ovzduší pro bydlení. Rovnoměrně klesající tabule otočená k jihu nabízí dobře osluněné pozemky pro různé druhy obytných čtvrtí. Severní cíp řešeného území může být vystaven škodlivému hluku z páteřní sběrné komunikace. Zde se nabízí řešení například odcloněním podélnými kompaktními hmotami domů fungujících jako bariéra.
Středobodem návrhu je logicky dokončení rozestavěné monumentální osy navazující na zastávku metra. Tu je potřeba chápat v širších souvislostech sídliště Stodůlky a Butovice, které tato osa kontinuálně spojuje. V místě křížení s ulicí Jeremiášova je sice kontinuálnost narušena, nicméně i tak se jedná o výrazný prvek propojující více nebo méně parkově upravená náměstí a rozsáhlejší parkové plochy. V tomto duchu nenavrhujeme zakončení osy jedním mnumentálním prvkem, ale spíše jemnější rozplynutí vytvořené návazností různých prostor různých kvalit. Na stávající široké plochy reagujeme zúžením do intenzivního uličního prostoru mezi výškovými budovami (šestipatrové sokly s věžemi) a dále pak rozlehlejším náměstím s přímou návazností na park. Cca 3,5 km dlouhá osa se v této části třepí do kolmých ulic mezi výškovými budovami a mnoha dalších směrů v parku.
Jak již bylo nastíněno, velkou otázkou je v rámci heterogenní struktury přechod mezi jednotlivými typy. Zde je již definován výrazný krajinný prvek biokoridorů a biocentra, který jasně odděluje nízkopodlažní zástavbu od vícepodlažní ze severní a západní strany centra. Toto schéma doplňujeme podélným parkem také na jižní straně, vzniká tak ucelený prstenec přírodních prvků, který je jasnou hranicí centra. Podélný park má také vztah k topografii, je umístěn na terénní hraně, v místě kde mírný svah začíná klesat prudčeji. Poskytne tak výhledy do krajiny, zároveň při pohledu opačném - z krajiny do řešeného území - vznikne pohledově příjemné vrstvení menších struktur, parku a jemně vyčnívající centrální části. Jižní část území 413/182/2672 tvoří samotatnou lokalitu vilové čtvrti ve svahu s klidnými ulicemi vedenými po vrstevnici. Jižní část navazujícího území 413/182/2673 je pak ovlivněna přilehlou radiálou, podél níž předpokládáme vznik spíše kancelářských monobloků. Vždy jsou vytvořena lokální centra různých kvalit.
Ve střední části je v celém rozsahu ponechána stávající oblast Chaby. Vzhledem k poloze je zde takovýto prvek širšího významu velice vhodný, proto navrhujeme jeho zachování, případně pouze mírnou redukci. Požadavkem je ale samozřejmě veřejné užívání celé plochy. Jižně navazuje enkláva pěti rezidenčních bloků obklopených parky a volnou krajinou.
V západní části je území hierarchizováno tak, aby podpořilo lokální centra. V lokalitě 413/182/2671 je navrženo centrální prostranství s parkem, rozšířením uličního prostoru a navazující občanské vybavenosti (školka, ad.), v severně navazující lokalitě je centrálním prvkem středová ulice s návazností různých dílčích prostranství - na západě rozšířené uliční prostranství u stávajícího remízku (ulice Otavova / K Náplavce), rozšíření ve středové části u bloku občanské vybavenosti a pokračování dále do parků.
V severovýchodní části je pak pouze doplněna stávající struktura tak, aby byly vytvořeny rozumně velké bloky. U této lokality předpokládáme vázanost na veřejná prostranství a občanskou vybavenost navazující centrální části.
Spoluautor:
Ing. arch. Ondřej Bartůšek
