Rozhledna na Špičáku ve Varnsdorfu

Varnsdorf disponuje dvěma výraznými výškovými body - Hrádek a Špičák. První je situován uprostřed zastavěného území, na rozmezí mezi Varnsdorfem a Seifhennersdorfem. Na vrcholu je výrazná dominanta vyhlídkové restaurace. Špičák je spíše klidnější přírodní místo k výletům a relaxaci. Tomu by měla odpovídat i podoba stavby nové rozhledny. Časy velké výletní restaurace jsou minulostí, ostatně podoba krajiny se také změnila (na dobových fotografiích je vrchol spíše holý). Co se týče celkové kompozice, považuji za vhodné pouze doplnění místa o subtilní vertikálu a formulaci samotné rozhledny jako nenápadného jednoduchého objektu.

Na vrcholu je mimo výrazného přírodního prvku obnažené skály ještě ruina vyhlídkové restaurace, která postupně zarůstá a stává se tak přirozenou součástí místa. Vzhledem k této rozmanitosti nepovažuji za vhodné členění stavby na nosnou konstrukci a vyhlídkový ochoz nebo jakékoliv složité tvarové řešení. Navrhuji elementární tvar věže na pravidelném, oblém půdorysu. Vertikála věže je zjemněna horizontálními křivkami dřevěných lamel, které kontrastují s geometrií původní restaurace. Z té jsou odstraněny zbytky dispozice a stropů a do vzniklého prostoru je vsazena hmota rozhledny. Ponechané obvodové zdivo původního objektu vymezuje “prostor okolí” a “prostor rozhledny”, kdy v každém dochází k jinému vizuálnímu efektu. Díky uspořádání horizontálních lamel skloněných pod úhlem přístupové pešiny je rozhledna z dálky vnímána jako průhledný abstraktní objekt bez zřetelného ohraničení.

Z větší vzdálenosti - z “prostoru okolí” - je objekt viditelný pouze částečně. Poprvé je spatřitelný na poslední šikaně před vrcholem, kde se mezi stromy objeví prosvítající horizontální, vertikální i diagonální prvky nosné konstrukce, ale zatím není zřetelný tvar ani velikost stavby. Na poslední části přístupové pěšiny začíná být rozhledna čitelnější. Průhled mezi korunami stromů je čistší a hmota objektu je tak stále jasnější. Pořád je stavba pozorována pod úhlem, kdy se jeví průhledná. Ale po příchodu mezi ponechané obvodové zdivo původní restaurace - “prostoru rozhledny” - je tato pozorována z bezprostřední blízkosti. Zde se zobrazí v plné hmotě zaoblené dřevěné věže. Z větší vzdálenosti tak pouze jemně a nerušivě doplňuje lesní scenérii, při pohybu v blízkosti ale vytváří jasnou dominantu nově ztvárněného prostoru.

Rozhledna je tvořena vnitřní nosnou ocelovou konstrukcí, jejíž integrální součástí je i schodiště. Přibližně ve dvou třetinách výšky výstupu je umístěna zvětšená podesta s lavicí. Zde se otevírají první výhledy ve směru skály a je možné si zde odpočinout. Poté návštěvník vystoupá na vyhlídkový ochoz s možností umístění dalekohledů a vlajkového stožáru. Podlaha schodiště a mezipodest je navržena z pororoštu pro odlehčení konstrukce. Na zvětšené podestě a ochozu je pro větší komfot podlaha dřevěná.