Rekreační chatky Kamenná Horka

Analýza lokality

    Řešené území se nachází na rozhraní několika krajinných typů. Leží přímo v CHKO Lužické hory, které sestávají z jednoho masivnějšího hřebenu a několika samostatných vrcholů, západním směrem je velice blízko k pískovcovým útvarům a údolím Českého Švýcarska a severovýchodně leží zvlněná krajina Šluknovské pahokatiny. Kamenná Horka leží v mírnějším svažitém terénu a bezprostředně navazuje na obec Krásná Lípa.
    Urbanismus lokality je přizpůsobený topografii terénu, jednotlivé domy nemají definovaný jednotný charakter umístění na pozemku - jednou jsou do ulice natočeny štítem, jednou podélnou fasádou, případně i natočeny šikmo. Rozhodující je spíše sklon pozemku. Původní domy jsou vždy jednoduché, kompaktní, podélné.  Spolu s extenzivním způsobem zastavění vzniká kompozice objektů volně roztroušených v krajině.

Masterplan

    Při návrhu byly stěžejní tři aspekty: harmonická kompozice v kontextu krajiny a sídla, pocitové a přirozené rozdělení pozemku na společné a soukromější části a snaha o jednoduché a ekonomické řešení.
    Jsou navrženy 3 chatky (+ rezerva pro dvě další) a společná stodola. Vzhledem ke sklonu pozemku a umístění sousedního domu se jako nejpřirozenější jeví umístění štítem k ulici, tzn. podélně po vrstevnici. Objekty jsou jemně natočeny, takže výsledná kompozice nepůsobí příliš tvrdě, spíše vyvolává dojem solitérních objektů, přestože jsou podobné a tvoří jeden celek. Chatky mají vždy samostatný sjezd situovaný k severovýchodní fasádě, vlastní chatka je pak orientována opačně, na jihozápad. Doplněn je objekt stodoly, která záměrně narušuje způsob umístění chatek, nepřiléhá totiž k ulici, ale spíže leží uprostřed louky.
    Severní pozemek je vyčleněn pro výhledovou možnost umístění dalších dvou chatek, mezi tímto a středním pozemkem je navržena možnost parkování několika karavanů. Toto může být vypuštěno bez zásadního vlivu na charakter návrhu.

    Jak již bylo napsáno, kompozice objektů je navržena s maximální snahou o přirozenost a harmonii v lokalitě. Zároveň je velice důležitá hierarchizace jednotlivých prostor, kdy pozemek nebude nijak dělen ploty, atd., ale přesto se dají definovat hranice částí s větší či menší mírou soukromí.
    Na jihozápadní straně chatek, před podélným průčelím s terasou, je vždy komornější část zaručující větší soukromí. Ke zvýraznění pocitu soukromí je vždy doplněna řada nižších dřevin naproti fasádě, směrem do středu pozemku je pak možné použít například balvany z blízkých lesů, případně vytvořit drobné terénní vlny v kombinaci s vysokými okrasnými trávami, atd.
    V kontrastu s těmito komornějšími částmi je v severozápadním cípu ponechána poměrně velká plocha louky s volně umístěnou stodolou - společná část. Je zde vybavení pro posezení a večírky - venkovní krytý bar, sauna, ohniště, atd. Zároveň je tato část umístěna tak, aby co nejméně zasahovala do dění v chatkách, které jsou orientované opačným směrem.
    Doplněn je pak přechodový prvek mezi těmito prostory, společný ale klidnější prostor sadu s rybníčkem. Návštěvník si tak může vybrat mezi posezením v kolektivu u ohně, romantickou procházkou sadem, nebo klidem na terase s rodinou.
    Podél severní hrany pozemku je naznačena mlatová komunikace s možností odparkování karavanů. Toto je zatím ponecháno pouze jako možnost, bez řešení zázemí.

Samostatná chatka

    Architektura objektu je přizpůsobena lokalitě i přísným požadavkům SCHKO. Je navržen jednoduchý objekt archetipálního tvaru, který ale přesto působí soudobým dojmem. Pro vnější rozměry, velikosti a pozici oken a dveří je rozhodující použitý modulový rozměr 1200 mm (1300 mm u dvojchatky), který dává celkovému výrazu domu řád a jistou samozřejmost. Jako neagresivní, ale výrazný prvek je použita kombinace orámování okenních a dveřních otvorů (šíře 120 mm, resp. 130 mm) a systému posuvných lamelových rámů, které je možné při nepřítomnosti zavřít a zamknout. Počítáme s jednoduchým zámečnickým řešením do standartních pojezdů, bez drahých automatických systémů. Tento princip je použit na všechny objekty včetně stodoly, mezi sebou pak budou odlišeny různými odstíny dřevěného obkladu, orámování otvorů a případně barvou střechy (dle konzultací se SCHKO).
    Chatka je navržena s ohledem na maximální jednoduchost a účelnost.  V přízemí je velkorysý společný prostor s krbem, jídelním stolem a rozkládací sedačkou. Kuchyň je v nice a může tedy být řešena jako uzavíratelná, kdy v uzavřeném stavu vypadá jako skříň. Za prostorným zádveřím se šatnou je sklad na kola, atd. Doplněno je WC s malým umyvadlem. V patře jsou dva  identické pokoje s vestavěnou skříní, mohou být vybaveny maželskou postelí nebo samostatnými lůžky, případně přistýlkami.

Dvojchatka

    U dvojchatky byla dodržena stejná dispozice (3+kk) jak u základní samostatné chatky. Pouze byla redukována na minimální, ale stále dostatečnou velikost. Ze zádveří je opět přístup do hlavního prostoru, skladu a WC, kuchyň je zde částečně samostatná. Pokoje mají vždy malou předsíňku s vestavěnou skříní.
    Kresleny jsou dvě podobné varianty, k dalšímu rozpracování je samozřejmě možné vybrat pouze jednu.

Spoluautor:
Ing. arch. Ondřej Bartůšek